Okolo menstruace panuje trapné ticho. Už přes dva tisíce let. Je načase ho prolomit. Jen tak se normální tělesný projev stane normální součástí našeho života. A krev konečně přestane být modrá.
„Bylo mi dvanáct. Stála jsem na schodech jen v kalhotkách. Podívala jsem se dolů a tam to bylo. Při pohledu dolů jsem uviděla krev.“ První menstruaci často provází pocity studu, zmatku, strachu, nejistoty a nečistoty. V málokteré rodině jsou první měsíčky důvodem k oslavě. Pokusy o zavedení (respektive obnovení) hezké tradice jsou považované za šílenost, ojedinělé snahy o prolomení tabu za zbytečnou provokaci . Zaplať pánbůh, že je inkvizice zrušená. Dneska už vás maximálně vykážou z Instagramu.
Tabu: proč se o „tom“ nesmí mluvit
Důvodů proč má menstruace píárko jak Voldemort, je víc a sahají hluboko do minulosti. Už ve Starém zákoně se píše, že žena, která má krvavý výtok, je sedm dní nečistá a „každý, kdo se jí dotkne, bude nečistý až do večera.“ I ve starověkém Římě obestírala menstruaci řada pozoruhodných pověr. Přídodopisec Plinius píše ve svém díle Naturalis Historia o menzes takto: čerstvé víno v kontaktu s menstruační krví zkysne, rostliny přestanou plodit, ovoce opadá ze stromů, bronz i železo zreziví a psi, kteří ji ochutnají, zešílí…
Významné zlepšení nepřinesl ani středověk. Všimněte si podobnosti mezi tím, co dokáže podle Plinia způsobit menstruující žena, a co středověká čarodějnice: mléko v kontaktu s ní zkysne, zahrada uvadne, úroda shnije, krávy přestanou dojit. Představa čarodějnice a slušné ženy se v naší kultuře prostě neslučuje. To se pak těžko hrdě prohlašuje, že máte zrovna své dny.
Přijela Rudá armáda
„A jak tomu říkáte u vás?“, zeptal se výzkumný tým lidí ve 190 zemích. Výsledkem je zpráva o neuvěřitelné lidské kreativitě, která obsahuje pět tisíc tajných kódů pro menstruaci. Mata Hari se může jít zahrabat. Zatímco v Německu ženy prožívají „jahodový týden“ (a spoustu dalších pozoruhodných událostí), Číňanky slaví „pravidelný svátek“. Ve Francii stačí prohodit „dneska mám Niagáru“ a je jasno. Dánky mívají „řepovou vagínu“ (všimněte si regionálního gastronomického specifika), Italky zase „Rudé moře“. Ve Španělsku ženy navštěvuje Červená karkulka, v Japonsku Matthew Perry (tušíte proč?). Ale vůbec nejdál jsou Portugalky. Namísto barvitých metafor svým mužům prostě oznámí, že „dneska hraje Benfica“. (Pro nezasvěcené: Benfica Lisabon hraje na domácím hřišti v červeném dresu.)
Jak mluvit o měsíčkách s partnerem a dětmi
Jedním slovem: otevřeně. Čím dřív dětem vysvětlíte, co se ve vašem těle děje, jak to prožíváte a co potřebujete, tím víc trapasů a frustrací si ušetříte později. Mně se osvědčilo přirovnání k peřince, která se v děloze chystá pro miminko. Když se nepoužije, vyplaví se s krví ven a naroste nová. Tříleté dítě se nebude ošklíbat při pohledu na krvavou vložku, vezme to věcně a v patnácti nebude zbytečně v šoku.
S partnerem nejdřív jemně otestujte půdu, ať víte, na čem jste. Jako první krok ze zóny komfortu zkuste slovo „měsíčky“ vyslovit nahlas. Pro někoho je i tohle výzva. V druhém kroku si ujasněte, co od partnera v citlivých dnech potřebujete. Možná jen slovo pochopení, možná uvařit večeři, možná vzít děti na výlet. A výzva největší, vzájemně si vyjasněte, jak to máte se sexem během menstruace. Třeba vás příjemně překvapí, že vaše krev partnera nijak neděsí.
A třeba vás povzbudí i fakt, že orgasmus přispívá ke zmírnění menstruačních bolestí. Což nutně neznamená, že ho musíte zažít v páru.
Co je pro vás větší výzva?
Říct, že menstruujete, kolegovi v práci, tátovi, nebo synovi?
0 komentáøù