Menstruace: prokletí, nebo výhra?

Perioda, menzes, teta z Červeného Kostelce, krámy… Taky vás „to“ potkává každý měsíc? Jásáte, zoufáte, nebo si vezmete ibalgin a prostě „to“ nějak přečkáte? Podívejme se, jak měsíčky fungují a proč je načase přestat se za ně stydět.

Proč vůbec menstruujeme

Menstruace je výsadou lidí (a také některých primátů, mezi které se počítáme). Na rozdíl od jiných zvířat se můžeme milovat a množit po celý rok a nemusíme čekat na říji (estrus) jako třeba jeleni. Menstruace je odznakem ženské životadárné schopnosti. Každý měsíc se v děloze obnoví tkáň, ve které může vzniknout úplně nový život. Nemusíte toho pokaždé využít, ale je fajn to vědět. Proměny nálad v průběhu měsíčního cyklu mají taky své plusy – když víte, jak je využít (a neberete hormonální antikoncepci). 

Co se děje v našem těle

Menstruační cyklus představuje jemnou souhru vaječníků a dělohy. Celou akci řídí hormony a do hry se zapojuje podvěsek mozkový (hypofýza). Probíhá to zhruba takto. Na povel hormonu z hypofýzy (zvaného folitropin) začne na povrchu vaječníku dozrávat několik vajíček, každé ve svém váčku. Ty vyrábějí ženský hormon estrogen, který putuje krevním řečištěm k hypofýze. Jakmile tam estrogen dorazí, hypofýza začne produkovat hormon hormon žlutého tělíska a zastaví produkci folitropinu, který stimuloval zrání vajíček. 

Ve chvíli, kdy hormon žlutého tělíska dojde k vaječníkům, nastává ovulace. Jeden váček na jeho pokyn praskne a uvolněné vajíčko putuje do vejcovodu. Prázdný váček se začne zvětšovat, promění se ve žluté tělísko (corpus luteum) a dostane novou úlohu: začne vyrábět ženský hormon progesteron. Ten vydá pokyn děloze, aby začala „načechrávat peřinku“ pro potenciální embryo (oplodněné vajíčko). Děložní výstelka nabývá na tloušťce. 

Mezitím ustává produkce hormonu žlutého tělíska. Pokud vajíčko nepotká žádné spermie, se kterými by si chtělo něco začít, je to pro žluté tělísko taková rána, že odumře. Hladina všech zmíněných hormonů prudce klesá a to je signál pro odloučení děložní výstelky, jinými slovy menstruaci. A tak to jde pořád dokola, asi čtyřistapadesátkrát.

Co se děje v naší duši

Napínavé dění, které se odehrává v našem těle, samozřejmě ovlivňuje naše emoce. Měsíční cyklus můžeme rozdělit do čtyř hlavních fází: aktivita (zrání vajíčka – od počátku měsíčků do ovulace), přijetí (ovulace), usebrání (od ovulace do začátku měsíčků) a odpočinek (menstruace). Aktivní fázi provází nadšení pro nové nápady, které vrcholí ovulací. Fáze usebrání přináší zvýšenou citlivost a vnímavost, která se může projevit i smutkem. To může být otravné, ale taky obohacující, pokud svůj smutek dokážete přetavit v něco kreativního.

Proměnlivé nálady a co s nimi

Příliv a odliv hormonů působí na naše rozpoložení a tvůrčí schopnosti – a toho můžeme prakticky využít. V první půli měsíce můžeme jet na produktivní vlně a v druhé si naopak dopřát odpočinek. Proměny nálad, které na nás přicházejí, nám umožňují přijmout a prožít naše ženství ve všech odstínech, i těch temnějších. Protože mateřství a péče nejsou jedinou ženskou dovedností. 

Pěstování dojmu, že jste nekonečně trpělivá, milá a přizpůsobivá, totiž neprospívá ani dětem. Když se budete přemáhat a nutit k laskavosti, hrozí, že vám nakonec stejně „bouchnou saze“. Což při menstruaci hrozí dvojnásob. Lepší než si potom vyčítat hysterickou scénu, je dát najevo, co právě prožíváte a potřebujete. Když dětem ukážete, co cítíte, a co s vámi jejich chování dělá, dáte jim šanci rozpoznat, že hrozí exploze, a můžou včas „hodit zpátečku“. 

Praktické tipy pro celý cyklus

Pro aktivní fázi je typické, že máte spoustu energie, nápadů, chuť začínat nové věci a vídat se s lidmi. V těle se chystá potenciální projekt početí nového života. Při ovulaci roste chuť na sex, ale také ochota nechat se inspirovat nápady z okolí. 

Po ovulaci přichází čas reflexe a přehodnocení našich záměrů. Můžete si připadat zpomaleně a tady máte dvě možnosti: buď si to vyčítat a zhoršit si premenstruální syndrom (víte, že PMS je tak nepopulární, že ani nemá stránku na Wikipedii?), nebo rozjímat a chodit na dlouhé procházky. Také můžete uklízet a zbavovat se nepotřebných nánosů ve svém životě i v domácnosti. 

Přínos odpočinku během krvácení není třeba vysvětlovat. Tělo chce, abychom zpomalily a dopřály mu trochu péče. Ideální je, když se pár dnů nemusíte věnovat domácím povinnostem. Což se snadno řekne a hůř udělá, zvlášť když máte děti. Hraběcí rady si radši nechám pro sebe.  

A proč celou tu věc nezrušit?

„Je to přežitek!“ tvrdí někteří zdravotníci. Tím spíš, že dnešní ženy menstruují nesrovnatelně víckrát, než tomu bylo v minulosti. Měsíčky jsou zdrojem zbytečných bolestí, způsobují ženám výkyvy nálad a snižují jejich pracovní výkonnost. Původní záměr evoluce prý byl takový, abychom po většinu času byly těhotné, kojily a nejpozději na prahu čtyřicítky zemřely vysílením z mnohonásobných porodů. Takže proč menstruovat? 

Zajímavější než úvahy, jestli je lepší čtyřistapadesátkrát za život menstruovat nebo patnáctkrát porodit, je zjištění, odkud vítr fouká. Elegantní řešení, které ženu zbaví utrpení, vymysleli farmaceuti. Méně hlasitě dodávají, že léčba umělými hormony s sebou nese možné zdravotní důsledky. Takže třeba nebudete trpět kolísáním nálad, ale bude vám špatně od žaludku, na sex nebudete mít pomyšlení nebo vás rovnou klepne pepka. Odborně se tomu říká trombóza a jejím důsledkem může být mrtvice nebo infarkt.  

Jak se stavíte ke své menstruaci? 

Fungujete jako by se nic nedělo, nebo si dáváte pohov? A co děti? Vědí, že zrovna krvácíte?