Klitoris je citlivá záležitost. Tak citlivá, že v průběhu dějin střídavě existoval a mizel ze světa lékařských spisů. A víte, že ta růžová bobulka tvoří jen malou část ženského orgánu, který na přelomu tisíciletí zažil velký objev?
Jestli netušíte, jak váš klitoris vypadá v celé kráse, nemáte se za co stydět. Donedávna to nevěděla ani spousta odborníků na lidskou anatomii. Průlom přišel v roce 1998 a zasloužil se o něj tým australských lékařů. Díky tomu se spousta žen mohla přestat trápit tím, že nemají vaginální orgasmus. Není to nádhera? Klitoris je prostě super zařízení, které nám dokáže ohromně zpříjemnit život. Tak se s ním pojďte seznámit blíž.
Klitoris = klíč k ženské sexualitě
Alespoň podle antických Řeků, kteří klitoris považovali za legitimní ženský protějšek penisu. Slovo „kleito“ v řečtině znamená „klíč“. Ještě v roce 1559 potvrzuje „objevitel“ klitorisu Matteo Realdo Colombo, že tento orgán představuje „nejhlavnější sídlo rozkoše ženy“, a klade tělesné potěšení do přímé souvislosti s početím. O prvenství v objevu klitorisu s Colombem soupeřil jeho současník Gabriel Fallopius a o padesát let později Thomas Bartholin. Skutečnost je ovšem taková, že anatomii poštěváčku popsal už ve 2. století našeho letopočtu řecký lékař Galénos…
Pryč s klitorisem!
Doba temna přichází s koncem 18. století. Vědci se mohou zabývat pouze „slušnými“ tématy a ženská rozkoš mezi ně rozhodně nepatří. Děti je možné plodit i bez orgasmu, takže poštěváček je pro ženu zbytečná záležitost, no ne? A co zbytečná, ona je dokonce škodlivá! Odstraněním klitorisu se v polovině 19. století léčily nejrůznější choroby, od hysterie přes depresi po nepravidelnou menstruaci. Nechvalně v tomto směru proslul J. H. Kellogg, jehož jméno znáte z krabic s kukuřičnými lupínky. Ten doporučoval aplikovat na klitoris čistou kyselinu karbolovou. Tento zákrok měl masturbující dívky vyléčit jednou provždy.
Nic jako klitoris neexistuje
Alespoň v lékařské literatuře první poloviny 20. století. Klitoris se tu zmiňuje minimálně a na anatomických vyobrazeních prostě chybí! Zdroj ženské rozkoše měl zaděláno na mindrák, už jen tím, že ho vyškrtli z učebnic. Ale jako by to nestačilo, otec psychoanalýzy Sigmund Freud přišel s teorií, že klitoridální orgasmus zažívají jen nezralé dívky. Dospělé ženy mají dosahovat orgasmu výhradně vaginálně, a to při souloži s mužem. Jinak jsou frigidní a šmytec. Pro klitoris nastala pochmurná éra, kterou máme jednou provždy za sebou. Aspoň doufám.
Jak se Freud zmýlil v ženách
S objevem australských anatomů si mohla většina žen oddechnout. Vaginální orgasmus neexistuje. Přesně řečeno, není rozdílu mezi vaginální a klitoridální rozkoší, protože o obojí se stará kdo? Klitoris. A jak to dokáže, když je tak maličký? No, právě že není. Většina tohoto úžasného orgánu je skrytá našim očím, připomíná tvarem řecké písmeno lambda (λ) a objímá pochvu ze stran. Když se žena vzruší, naplní se podélná ramena klitorisu krví a zvětší se, podobně jako penis. A protože samotná pochva není moc bohatá na citlivá nervová zakončení, potěšení při vaginálním styku zajišťuje právě klitoris.
Co věděl už pan de Graaf
Vtip je v tom, že průlomový objev klitorisu, ke kterému došlo v roce 1998 na druhé straně zeměkoule, vlastně nijak objevný nebyl. Tvar a funkci klitorisu popsala o jedenáct let dříve Josephine Lowndes Sevely. A ani ona nepřišla s ničím novým. O klitoris se dlouhá staletí zkrátka nikdo nezajímal, takže se moc nevědělo, že o „revoluční objev“ se zasloužil v roce 1672 Reinier de Graaf (který nemá ani pořádnou stránku na Wikipedii).
Z toho plyne, že důležitější než pochybná prvenství je umění dostat poznatky o tajích ženského těla mezi lidi. A nejlépe vtipnou formou. Jako to umí tohle rozpustilé video z roku 2017 nebo komiks Ovoce poznání od švédské autorky Liv Strömquist.
Ptáme se…
Jaký zdroj informací o ženském těle považujete za objevný pro sebe?
Doporučila byste ho dalším ženám (a mužům)? A proč?
Co by si podle vás měla přečíst každá dospívající dívka?
0 komentáøù